čtvrtek

01/03/17

Jsi tu třicátý šestý den

a omylem ti uniklo, že únor končí už dvacet osmičkou. Trochu ses ztrapnila před ostatními a nejseš si tak úplně jistá, zda si náhodou nemyslí, že jsi úplně blbá. Nebo jen srandovně zmatená.

Ve škole máte další přednášku, která se zdá naprosto mimo téma, takže vzdáte veškerou snahu udržet pozornost a místo renesanční literatury se věnujete diskuzi o tetování, Tomu Odellovi a rizicích spojených s hormonální antikoncepci. Z nudy sníš celou svou svačinu už během prvních dvaceti minut výkladu o autorce proslulých memoárů a jelikož přímo z přednášky jdeš vypomáhat na Diary slam, jsi pak celý večer za trest o hladu. A coca cole.

Předčítání z pubertálních deníků přitáhlo pozornost, je vyprodáno. Tvoje první služba v kulturní skupině proběhla hladce, sice s prázdným žaludkem, ale zato ses naučila ovládat skener na vstupenky. Něco jako expresní pokladna v IKEA, jen ošizená o několik úkonů. Po nikom totiž n  A uběhnout slalom s řadou pěti židlí tlačených před sebou. Praktické dovednosti, které nejsou jen tak k zahození. Kdyby se někdo ptal, co ti ten studijní pobyt přinesl.

Už několik dní jsi posedlá myšlenkou koupit si nové boty. Potřebuješ nové boty. Jenže sis zakázala zbytečné výdaje. Po nocích slídíš po e-shopech. Rozesíláš odkazy na všechny strany a doufáš, že ti někdo poručí, aby sis je pro klid duše koupila, když v tom - nemáš už jedny docela podobné? A jo, dík. Zachránilas mi můj týdenní rozpočet.

Prozatím.

Žádné komentáře:

Okomentovat