čtvrtek

15/01/17

Jsi tu dvacátý druhý den,

čas běží rychlostí světla. Spooky how the time flies when one's having fun. Pořád někam lítáš, ale dny ti nějak začínají splývat. Nedokážeš se rozpomenout, cos dělala v neděli. Uvědomuješ si, jak ti pobyt tady prospívá. Probrečené dny jsou minulostí. Ještě se necítíš šťastná, ale už si nepřipadáš tak hrozně nešťastná jako tehdy v zimě. Zvláštní, jak rozchod a změna prostředí dokážou nakopnout.

Klávesnici už máš permanentně přepnutou na dánskou, jen by sis přála, aby se ti hlava přepla na dánskou aspoň semi-permanentně. Seš na sebe naštvaná, výkyvy ve výkonu ti strhávají sebevědomí. Jeden den jdeš na rozřazovací test do jazykovky a tam neví, co s tebou, protože mluvíš docela plynule, a co čtení? Čteš knihy v originále? No, ano, mám ve škole dva literární předměty, zrovna minulý týden jsme četli Hermana Banga. Bylo to náročné, ale na konec to šlo. Počkej, půjdu se poradit s kolegy. Mám tam holku, co čte Banga, kam s ní? A o několik hodin později ze sebe neumíš dostat ani takovou hloupost jako holky, nakoupila jsem, co je třeba, chybí nám jen něco dobrého k filmu nebo jestli chceš polštářek za záda, vezmi si jeden z pohovky. Nesmíš, nesmíš se neustále porovnávat s ostatními. 

Dánové odjeli na chatu, máš dům celý týden pro sebe. House party nikdy nebyly tvoje parketa, tak si s holkama nacpete bříška tvým oblíbeným kari, parádní recept, to si zítra taky uvařím, a koukáte na netflix s vínem a pomelem. Netflix&hygge.

Venku je krásně, oči ti slzí a z té záplavy světla jsi celá omámená.


Žádné komentáře:

Okomentovat